Památník národního písemnictví zahajuje 15. května 2025 v letohrádku Hvězda výstavu připomínající 100. výročí otevření Karáskovy galerie, kterou založil a spravoval básník Jiří Karásek ze Lvovic.

Kurátoři si v ní položili otázku, jak by mohla vypadat její stálá expozice v dnešní době. „Posláním muzeí je kulturní dědictví uchovávat živé. Tedy umožnit mu, aby v proměňujících se podmínkách náležitě svědčilo o své zkušenosti a pomáhalo lidem rozumět jejich světu,“ ozřejmuje východisko autor koncepce výstavy Karel Kolařík. „Dnes každý z nás čelí skutečnostem, které znejišťují obraz světa, jaký si dříve vytvořil. Máme za sebou pandemii, na vlastní kůži zakoušíme dopady globální ekologické krize, na evropském kontinentu se válčí…“ Přehlídka primárně představující Karáskovu uměleckou a knihovní sbírku chce tedy návštěvníka především povzbudit – dodat mu naději a podnítit jej, aby se zamýšlel nad tím, zda skutečně svět kolem sebe vnímá. „Pozornějším vnímáním může člověk současně věcem lépe porozumět i docenit jejich jedinečnost, a právě umělecké dílo vybízí k bezprostřednímu dialogu. Ten, kdo se snaží takový dialog vést, se stává pozornějším i k tomu, co jej obklopuje. Takto citliví lidé si zároveň důkladněji uvědomují nesamozřejmost všeho a vytvářejí lidštější a ohleduplnější společnost,“ dodává Jean-Gaspard Páleníček, vedoucí oddělení pro prezentaci a komunikaci PNP a spolukurátor výstavy.

V prvním patře Hvězdy se návštěvník seznámí mj. se starými italskými kresbami, přírodními studiemi, egyptskými vykopávkami či moderní portrétní malbou. V expozici, kterou doplňují i originální umělecké intervence (např. projekce pohybově divadelního představení podle Karáskových veršů v uměleckém znakovém jazyce nebo fotografie Ondřeje Přibyla), nechybějí ani knihy nebo plastiky. Mezi sochami převažují díla exulantů z bývalého Ruského impéria, kteří pobývali v Čechách, jak doplňuje další z kurátorů výstavy Jakub Hauser: „Vystavujeme je současně jako doklad Karáskova zájmu o osudy těchto tvůrců i jako příklad toho, jak galerie jako instituce může přímo reagovat na aktuální podněty – například na neuspokojivé existenční podmínky konkrétních osob – či jak by mohla tematizovat natolik palčivé téma, jako je postupující klimatický kolaps.“

Výstava je otevřená denně od 10 do 18 hodin a potrvá do 28. září 2025. Doprovodí ji bohatý program, včetně komentovaných procházek po oboře Hvězda nebo divadelního představení uměleckého spolku Ostružina. V rámci festivalu Znakofest proběhnou i komentované prohlídky výstavy pro neslyšící.

Koncepce: Karel Kolařík
Kurátoři: Karel Kolařík, Jakub Hauser, Jean-Gaspard Páleníček
Odborná spolupráce: Martin Zlatohlávek

Architektonické řešení: Zbyněk Baladrán
Zvukové instalace: Miloš Vojtěchovský
Grafické řešení: Petr Hrůza
Kaligrafie: Barbora Cekotová
Fotografie: Ondřej Přibyl
Video k instalaci Nebe: Daniela Paseková, Ondřej Přibyl

Video pro instalaci Já (na základě veršů Jiřího Karáska ze Lvovic)
Překlad do uměleckého českého znakového jazyka: KukátkOO / Kateřina Červinková Houšková, Zuzana Hájková
Supervize uměleckého českého znakového jazyka: Marie Basovníková
Choreografie a režie: OSTRUŽINA z. s. / Barbora Látalová, Zdenka Brungot Svíteková
Supervize a koordinace: Lucie Štádlerová
Účinkující: Věra Sagulová, Viktor Čermák
Kamera a režie videa: Amador Artiga

Hudební vystoupení na vernisáži: Mélusine de Pas, Filip Srovnal

Zvláštní poděkování: Studio Hrdinů, art re use
Za finanční podpory MKČR a Nadace Charty 77 – Konto Bariéry
Generální partner: Česká televize

Všechny vystavené exponáty pocházejí ze sbírek Karáskovy galerie, které jsou součástí Památníku národního písemnictví.